Deník Agathea

FAIMOLD´S OAK

Letos slavíme 10 let chovu v naší stanici!!!

Jezevčíci dlouhosrstí trpasličí/králičí s PP v barvě červené, mahagonové, černé s pálením a tygrované, prezentace entlebušského salašnického psa.

Deník Agathea

13.12.2008
Tak na fotce Vám představuji svou dceru Huntress Faimold´s Oak, která po mě zdědila snad jen milou povahu, zbytek je celý tatínek.

23.7.2008
Velkou radost mi dělá fenka loňského vrhu a to Huntress Faimold´s Oak, se kterou její majitelka, paní Lásková, absolvovala pár výstav a získala tak několikrát Vítěze třídy a nedávno i ocenění výborná 1, CAJC. Gratulujeme za krásné předvedení nejen paní Láskové, ale také manželům Klášterkovým :-) Vzhledem k tomu, že Agátka ve svém životě porodila pouze dvě fenky, jsme moc rádi, že se alespoň jedna pokusí zařadit do chovu.
2.9.2007
Všechna moje letošní štěňátka mají své nové majitele a jako obvykle mě při návštěvách a potom při odběru štěňátek zájemci chválili, protože neštěkám, příchozí vítám, dožaduji se pohlazení a se štěňátky si mohou všichni hrát, aniž bych na ně vrčela. Tuto mou povahu jsem letos předala všem štěňátkům, která prospala celou noc, nikdy nekňourala, neštěkala, vzorně baštila granulky a celý den dováděla na dvorku a dělala v písku nory :-) Samozřejmě se na těchto výborných vlastnostech podílel i otec štěňátek, který mi je ze strany mého otce příbuzný.
30.10.2006
Můj černopálený tygřík - Diem De Die slaví dnes své narozeniny - 2 roky.

8.10.2006
Za pár dní oslavím své narozeniny a slavit je budu s Janinou, která je ve stejném znamení jako já:-) Budou mi už 4 roky a pořád se chovám jako štěňátko. Dokonce naši známí, pro které jezevčík není zrovna tím pravým ořechovým tvrdí, že kdyby měli jistotu, že jejich jezevčík bude takový jako jsem já, tak by si jich pořídili klidně několik :-) Na fotce dole jsem na naši louce, kde s oblibou lovím hryzce.

8.5.2005
Před pár dny nás navštívil můj odchovanec Diem De Die. Diemovi na hřbetě a krku roste dlouhá hříva černostříbrných chlupů mezi kterými nelze nalézt ani obojek. Povahově je celý po mě, jen prý s ním teď pěkně tříská puberta a nenechá žádnou psí slečnu na pokoji. Diem bude zanedlouho předveden na své první výstavě.

15.4.2004
Mému štěňátku Diemovi se prořezal poslední zoubek :-)
16.11.2004
Před měsícem jsem oslavila své druhé narozeniny a jak jste si asi všimli, tak se mi 30. října narodilo štěňátko. Narozdíl od Anneli, která vždy svá mimina bedlivě hlídá, tak já DIEMa nakojím a poté hupky šupky do lidského pelíšku - no přece nebudu spát v noci v bedýnce na zemi. Zkoušela jsem DIEMa odnést do postele, ale neprošlo to. No, DIEM u své budoucí paničky bude spát v posteli, takže až trošku povyroste, tak v porodní bedýnce stejně spát nebude. Jak se Vám líbí moje foto? Přišla k nám naše teta Káťa a kromě velikého foťáku přinesla i spoustu dobrot. Chvilku mě s Janinou kutálely po dece, no a takto jsem pak vypadala :-o.

19.9.2004
Celý víkend jsem dováděla na louce a jako obvykle jsem ulovila hryzce. To by nebylo až tak zajímavé, ale já jsem si ho tajně odnesla do křesla u kamen a večer u televize jsem mu postupně začala okusovat nožičky. Když jsem byla u třetí nožky, Janině se to moje křoupání nezdálo a tak se šla ke mě podívat, co že dobrého to mám - no to bylo nadávání :-((( Ještě teď mám zalehlá ouška, jak se na mě Janina zlobila. Říkají mi "myšohryzka Agáta" :-)

19.6.2004
Mám spoustu nových fotek :-)

13.3.2004
Dnes jsem zase dostala mou oblíbenou dobrotu a to syrovátku. Já jsem tušila, že se něco chystá, protože se přivezlo voňavé mlíčko. Ne takové to UHT mléko v krabici z obchodu, ale fakt čerstvě nadojené (teda Janina ho stejně pasteruje). Potom se vyrábí sýr a já mohu zbaštit zbylou syrovátku, na kterou netrpělivě během sýření čekám. Narozdíl od Alwina, který se o vánocích přepil (hamoun jeden, nechtěl nás k hrnci ani pustit a potom nestihl udělat potřebu venku), tak mě ani Anneli nebylo nic. Takže dnes Alw dostal jen kapičku a my s Anynkou jsme měly celý hrnec pro sebe. Mňam!
14.2.2004
Janina usoudila, že jako pořádná jezevčí slečna musím mít kvalitní a originální obojek, červený a takový, aby se nepletl s obojkem naší Anneli. Takže mám krásný nový obojek s pejsky a s motýli, no posuďte jak je pěkný :-)

26.10.2003
Před deseti dny mi byl jeden rok a dostala jsem plyšového kohouta, se kterým si stále hraji. Janina a Rady mi ještě koupili spoustu žvýkacích botiček, tyčinek a válečků, které mám moc ráda. Nelince pomáhám dohlížet na štěňátka a pravidelně po nich dojídám všechny dobroty (tedy většinou jim je sním dříve, než vůbec zjistí, co jim bylo předloženo), takže si dovedete představit, jak asi vypadám :-(

1.9.2003
Už jsem se dlouho neozvala. Zanedlouho mi bude 11 měsíců a je ze mě největší lovec z naší smečky. Teda abych to upřesnila, jsem největší lovec much, komárů a můr. Taky jsem prý největší čuně. Tuhle jsme byli na dlouhé procházce kolem rybníků (ve kterých bylo jen bahno) a mě napadlo se vyválet v té voňavé hmotě na dně rybníku. Kdyby jen vyválet, já jsem se do toho bahna zavrtala tak, že mě koukal jenom čumáček a Janině s Radym dalo dlouhou práci, než mě vůbec objevili, protože na zavolání jsem samozřejmě nepřišla. A to já nezlobím jen u Janiny a Radyho. Když jsem byla na hlídání, tak jsem proběhla bodlákama a slečna co mě hlídala, mi musela ostříhat levé ucho a krk, protože ty spletence nešly vůbec sundat L

31.5.2003
Jelikož se Janině zdálo, že za pár dní začnu hárat, tak teď bydlím u Janiné maminky v Ostravě a víkendy trávím v Jeseníkách na chalupě. Včera jsem na poli vyhrabala ohromnou díru, ze které jsem vylovila myš. Než se všichni kolem stačili vzpamatovat, tak jsem ji zbaštila. Maminka Janiny má z myší hrůzu a tak jsem tuto noc nespala v posteli jako obvykle, ale na zemi v košíku L
17.4.2003
Včera mi bylo 6 měsíců a už mám všechny zuby i M3! Taky už umím povel ke mně, zůstaň, sedni a učím se chodit u nohy. Janina je již delší dobu nemocná a tak se o mě stará Ráďa a jeho péči jsem mu oplatila překousáním kabelů od notebooku, ve kterém se dělají tyto a další webové stránky :-((
5.4.2003
Jak to tak vypadá, tak jsem skutečně zdědila lásku k vodě po mé mamince. Nejen, že mě je málokdy vidět se suchým kožíškem - pravidelně skáču dle Janiny do "hnusného smradlavého" jezírka na zahradě a ve volné chvíli sedím pod kapajícím kohoutkem ve vaně či si dávám lázeň v misce na vodu, ale ze všeho nejraději miluji, když Ráďa čistí akvárium. Ačkoliv jsem jen přihlížela, měla jsem zase mokrý kožich a Janina ani Ráďa neví, jak jsem k tomu přišla.

Agátka 5,5 měsíců

16.3.2003
Dnes mi bylo 5 měsíců a také mi tento den vypadnul můj první špičák vpravo dole. Na výstavní šňůrce prozatím nechodím, Janina říkala, že snad se umoudřím až budu starší, tak jako Alwin (i když ten má předvádění dáno asi v genech).

Agathea v popředí - 5 měsíců, za ní Alwin - 1 rok

8.3.2003
Pomalu se z kulaťoučkého štěňátka začínám měnit na jezevčí slečnu. Už mi narostly dospělácké zuby, teda zatím jen čtyři řezáky nahoře a dole a všechny první premoláry. Na těle i ocásku se mi prodlužuje černá srst. Už jsem přihlášena do dorostu na dvě výstavy, tak mě Janina učí chodit na výstavním vodítku. Spíše než učí chodit, by se dalo říct, že mě přemlouvá, abych vstala. V momentě, kdy mi je ta odporná šňůrka nasazena na krk, tak si lehám a nevstanu ani za kus masa. Prozatím mě nikdo nepřemluvil, abych se postavila a tak se válím na peršanu, zatímco Janina a Rady uvažují, jak oblomit mou umíněnost.
22.2.2003
Dnes jsem se setkala se svou paní chovatelkou, která ze mě měla ohromnou radost. Taky jsem potkala moc hezkého štěněcího kluka Alexe od Hloučele (chov. R. Gross, maj. J. Haluza), který je jen o šest dní starší než já. Dokonce máme společnou fotografii :-))

9.2.2003
Ahoj kamarádi, dnes jsem dostala další píchanec pod kůži. Jsem tedy již komplet naočkovaná, po nemoci ani památky a za 14 dní již mohu dovádět s Alwim a Nelou v lesích a polích. Momentálně si vystačím na veliké zahradě. Jsou mi necelé 4 měsíce a začínají mi vypadávat mléčné zoubky. Pokud budu nadále vyrůstat do krásy, nejdříve mě uvidíte v létě na nějaké výstavě.
25.1.2003
Dnes jsem konečně byla naočkována. Dlouho mě trápil kašel a i přes veškerou snahu veterinářů v Ostravě mi nakonec pomohlo doporučení MVDr. P. Čápa a to 3x denně lžička medu a co nejmenší námaha. Říkají mi, že jsem velký rošťák a už nyní jsem si podřídila Alwina i Anneli a klidně jim vytrhnu kus žvance z tlamy i přesto, že pak dostanu kousanec do zadku. Taky miluji botičky z "buvolí" kůže a syrové maso. Jediné co nesnáším je focení a vysavač. To se vždy jdu schovat pod komodu nebo za stůl a lze mě vylákat jen na kus masa.